Nevyvíjí se to správně

Jak je nám jasné, i když to nikdo z nás nepamatuje, byli první z naších aspoň trochu lidských předků odkázáni na to, aby se zaopatřovali činnostmi vykonávanými jenom jejich holýma rukama. Jenže to pochopitelně nebylo ani pohodlné, ani efektivní, ani jinak dokonalé. A tak naštěstí naši prapředkové začali myslet a odhalili nejeden způsob, jak si práci usnadnit. A šlo a jde o dlouhodobý proces, díky němuž vznikla skutečně různorodá technika. Nemusíte se mnou souhlasit, ale zastávám názor, že vrcholu technického rozvoje bylo dosaženo zřejmě za dob našeho socialismu, a to za hranicemi naší země směrem na západ. A že tam stejně jako po časově omezeném úseku vývoje i u nás nastal technický úpadek.

Jistě, třeba byste dokázali vyjmenovat nejrůznější technické novinky, které toto mé tvrzení vyvracejí, ale já to myslím trochu jinak. Je jasné, že se objevuje stále nová a nová technika, dávající nám nové a nové možnosti, ale ono tu nejde jenom o kvantitu, tedy množství. U techniky sehrává významnou roli i kvalita. A u té se obvykle moc pozitivní vývoj zaznamenat nedá. Naše socialistická technika bývala obvykle ve srovnání s tou kapitalistickou zaostalá. A i tady byl častý šlendrián, protože se někdy lidem nechtělo pracovat, někdy práci jenom odflinkli a někdy neměli třeba ani vybavení pro podávání žádoucích výkonů.

Ale aspoň v rámci možností se tato vyráběla proto, aby nám sloužila co nejdéle. Inu, v dobách nedostatku čehokoliv bylo žádoucí, abychom mohli používat to, co máme, co nejdéle. A tak se některé přístroje dědily z generace na generaci a někdy nám slouží dodnes. Mně třeba vrtačka nebo mlýnek na kávu pamatující ještě moje prarodiče. Zatímco dnes? Dnes se na kvalitu kašle. Technika se vyrábí tak, aby vydržela po celou záruční dobu, aby se nemuseli kupující nějak odškodňovat na vrub výrobců, ale pak se často záhy pokazí. A to klidně i proto, že s tím výrobci počítali a něco ošidili. Aby si opravami nebo prodejem dalších exemplářů vždy dost vydělali. A to je smutné.